120. let benešovského výstavnictví
Prozatím zcela nejstarší zjištěná zmínka o Zemědělském spolku tehdejšího okresu Benešov pochází z 5. prosince 1875, kdy proběhlo v Benešově (nad Ploučnicí) 13. valné shromáždění Zemědělského spolku okresu Benešov (Bensen) . V programu byla mimo jiné přednáška pana profesora R. Maye z Děčína o nejznámějších nákazách hovězího dobytka a prezentace pana Ferdinanda Gerthnera, učitele v Benešově, o nových váhách a mírách. Tento spolek jež byl předchůdcem samostatného drobnochovatelského spolku jež působí do dnešních dnů se zúčastnil ve dnech 22.-29. září 1895 1. zemědělskoprůmyslové výstavy. Tato akce tehdy proběhla v prostorách zámecké zahrady a jednalo se výstavu drůbeže, holubů a králíků pod vedením svého předsedy pana Pfeifra. Na výstavě bylo k vidění 42 voliér drůbeže a tato expozice byla poměrně pestrá. Vystaveny byly husy Emdenské, Landeské a Pomořanské. Z kachen tu byly Pekingské a Ruánské. Zastoupeny byly také perličky a krůty, dnes bychom řekli standardní ale i tmavého zbarvení. Z hrabavé drůbeže vystaveny Kočinky žluté a koroptví, Langšanky německé bílé a černé bezrousé, poté Vlašky bílé a koroptví, Minorky bílé a černé, Malajky divoké, Holandské chocholaté slepice bílochocholaté černé a černé, Španělky černé, Andalusky modré černě lemované. Se zakrslých a zdrobnělých plemen byly k vidění Bantamky zlatokrké a koroptví a Vyandotky stříbrné. Expozici holubů zahajovali modří Římané, Turečtí černí (patrně plemeno již neexistuje) dále následuje Maltéz modrý, červený, žlutý a černý, Indián bílý, černý a bílý. Parukáři tehdy byli předvedeni černí a červení. Následují Francouzští bílí voláči a Vídeňský krátkozobý rejdič bílý, žlutý, červený, černý, stříkaný, Staroberlínský rejdič bílý, modrý a černý, Budapešťský rejdič straka, Weissköpflige červená straka a Kudrnáči bílí. Z holubů racků byla zastoupena plemena Německý bílý racek, Německý barevnoocasý racek, Koburský skřivan, Egyptský swift. A byli tu i Bukovinští černí rejdiči. Expozice králíků byla nepočetná, obsahovala jen několik klecí Anglických Beranů žlutých, Francouzských Beranů divoce zbarvených, a Belgických obrů bez uvedení barevného rázu. Dále na výstavě byli psi, kozy, ovce, hovězí dobytek, vepři a pochopitelně také koně, jimiž se nebudeme zde podrobně zabývat.
Z této akce se obdivuhodně dochovala medaile i výstavní katalog jež nám poskytují vzácné informace o počátcích organizovaného drobnochovatelství.
Spolek chovatelů malých zvířat pro Benešov a okolí byl založen 19. června 1907. Byl pokračovatelem tradice Benešovského okresního zemědělského spolku jež v našem městě uspořádal první výstavu již 29. září 1895. Od svých počátků se tento spolek těšil mezi benešovskými občany veliké oblibě. Přesná čísla o počtu členů či přispěvovatelů máme až pro rok 1925, kdy měl spolek 130 příslušníků a k roku 1927, kdy mělo sdružení 122 aktivních členů. Z těch několika málo dokumentů, jež máme k dispozici, lze vyvodit následující:
Předsedou spolku byl od samého počátku Dr. Eduard Kreibich. Ten působil v Benešově jako drážní a okresní lékař a taktéž se velkou měrou zasloužil o založení benešovského fotbalového klubu v roce 1920. Dr. Eduard Kreibich měl svou ordinaci v Benešově nad Ploučnicí na náměstí v domě č.p. 14 a ordinoval v ní od 17. dubna 1907 až do své smrti v roce 1933.
Výstava drůbeže a králíků v Benešově nad Ploučnicí l.p. 1909
Od 5. do 7. prosince 1909 se v Benešově konala výstava drůbeže a králíků. Pořádal ji místní spolek chovatelů malých zvířat. Prezidentem výstavy byl místní stavitel Fritz Hegenbart. Vystavována byla okrasná i užitková drůbež a králíci, stejně tak jako kvalitní chovatelské výrobky a vybavení. Samozřejmě nechyběla tombola s množstvím cen. Významnější trofeje předával císařský rada Frieser, jež sám také do tomboly přispěl.
Konference k této expozici se konala již koncem listopadu v místní škole. Univerzitní profesor Gustav Beck. rytíř von Mannagetta mluvil na téma "Ze života rostlin v zemi". 
Podporovatelé výstavy: starosta Franz Theissig
čestný prezident výstavy a okresní hejtman Wilhelm Barbitius (Děčín)
císařský rada, diplomovaný zemědělec a průmyslník Alfred Frieser
okresní zemědělský předseda a továrník Josef Pietschmann
továrník a ředitel školy v Huntířově Josef Behme
Výstavy a přehlídky se pod jeho vedením uskutečňovaly v průběhu celého roku. Například před 101 lety, během I. světové války, se mezi 26.a 28. červnem 1915 uskutečnila veliká přehlídka zvířat spojená též s trhem, která byla konána ve prospěch válečných obětí. Přihlašování zvířat za účelem výstavy i prodeje měl na starosti pan Oskar Sallmann. Výstava se konala v prostorách tehdejší střelnice a na přilehlých pozemcích. Účelem této živočišné výstavy, kromě humanitárních důvodů, bylo taktéž rozšíření povědomí zdejšího okresu o chovu králíků.
Eduard Kreibich byl předsedou i ve dvacátých a na počátku třicátých let, kdy máme potvrzeno jeho vedení při konání výstavy v únoru 1923, v únoru 1926 či únoru 1930. Zajímavostí je, že se spolek v září roku 1926 snažil získat od města skladovací prostory pro svůj materiál, využívaný na výstavách, v místech komplexu budov horního zámku v zámecké ulici. Žádosti tehdy nebylo vyhověno, jelikož ještě nebyly zcela jasné vlastnické poměry k těmto nemovitostem (město se stalo vlastníkem horního zámku až v prosinci téhož roku). Na výstavu drůbeže a králíků v únoru 1930 přispělo město bezplatnou elektřinou a taktéž přidalo 200 Kč na zakoupení výherních cen.
.................................................................................................................
Po roce 1914 vznikají postupně ve městě další zájmové spolky, nacházíme zmínku o existenci samostatného Spolku chovatelů poštovních holubů Polzenthal - Ploučnicko, Spolku teraristů a chovatelů akvarijních ryb, i rybářů a včelařů...
.................................................................................................................
V roce 1932 byl již velmi nemocný doktor Kreibich nahrazen v předsednictví spolku panem Emilem Bartonem z č.p. 26 (ano, je to ten samý dům, ve kterém bydlí i nynější předseda Spolku Luděk Smejkal) a stal se tak druhým a vlastně i posledním německým předsedou sdružení. Emil Barton spolu se svým bratrem Franzem provozovali po svém otci ve městě ,, První benešovské truhlářství,,
Za Bartonova předsednictví se uskutečnila například slavnost Letnic (Svatodušních svátků) u zříceniny hradu Ostrého. Spolek chovatelů si zde organizoval svou vlastní slavnost kvetoucích stromů (podle vzoru dosud existující slavnosti Baumblütenfest v městečku Werder, nedaleko od Postupimi). Město Benešov na tuto akci zapůjčilo několik stánků.
4. až 5. února roku 1933 proběhla taktéž všeobecná jubilejní výstava spolku k jeho 25. letům existence. Byly využity prostory střelnice a bylo pozváno i mnoho zahraničních hostů. Dále v září roku 1934 byly využity prostory hostince "Zum Schwarzen Roß" (Slovany) a to pro výstavu mláďat a mladých zvířat.
Poslední nalezenou zmínkou o činnosti původního německého spolku je informace o jubilejní a krajské výstavě ku příležitosti 30. let od založení spolku. Výstava se konala hned 1. a 2. ledna roku 1938 na sálu Střelnice a na přípravě expozice se pracovalo celkem osm večerů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
připomínáme si 110. výročí založení Spolku chovatelů malých zvířat Benešov nad Ploučnicí
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Další zmínku o organizovaném chovatelství a chovaných plemenech nám zpracoval pan Roman Řezáč z Horní Police.
Zápis ze schůze Spolku chovatelů drobného zvířectva, která se konala 12.9. 1942 ve valkeřickém „Penslově hostinci“
Od proběhlé francouzské války (cca 1871) jsou chována na Benešovsku :
Drůbež:
- Bergští kokrháči
- Bergská slepice - dnes není v ĆR toto plemeno uznáno
- Duryňští vousáči
- Hamburčanky zlaté a stříbrné černě tečkované
- Leghornky bílé
- Německé říšské slepice
- Minorky černé
- Plymutky
- Vyandotky žíhané
- Krůty standartní - bronzové a černobílé
- Husy Pomořanské
- Husy Emdenské
- Perličky
Holubi:
- Česká čejka 
- Český stavák sedlatý
- Koburský skřivan
- Moravský pštros
- Německý výstavní
- Norimberský skřivan
- Norimberský vlašťovák
- Poštovní holub modrý
- Rys
Králíci:
- Francouzský stříbřitý
- Německý velký stříbřitý
- Vídeňský modrý
- Vídeňský bílý
- Zaječí
- Rex modrý, bílý a černý
Kozy :
- Bílá bezrohá krátkosrstá koza
- Německé bílé ušlechtilé kozy (bezrohé)
- Frankfurtské kozy
Skot :
červenosrstý - pravděpodobně se jednalo o sudetský krajový ráz české červinky či hnědého alpského skotu - Česká červinka - je původní české, kombinované plemeno skotu, středního tělesného rámce s typickým žlutočerveným zbarvením. Dnes je toto plemeno kriticky ohroženo. Projekt ochrany české červinky v rámci Národního programu zajišťuje Česká zemědělská univerzita v Praze a zemědělská fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
- Simentálský skot - je plemeno skotu pocházející ze Švýcarska. Do Česka se toto plemeno dostalo ve druhé polovině 19. století. Náleží do skupiny plemen horského strakatého skotu, je základním plemenem této skupiny a vycházejí z něj ostatní strakatá plemena, včetně skotu českého strakatého.
Vepři :
- Česká prasata – předchůdci dnešího bílého ušlechtilého plemene
- Uherská prasata - pravděpodobně se jednalo o : Mangalica dříve se v Česku chovala tato prasata poměrně často, ikdyž jde o tradiční uherské plemeno. Chuť jeho masa se od běžného vepřového dost liší. Je křehčí a má výraznější barvu i chuť. Má blíže k divokému praseti než náš růžový čuník. A proč se s jejich chovem přestalo? Prasata mangalica totiž nejsou vhodné pro velkochovy. Byla vyšlechtěna tak, aby dopásala louky po hovězím skotu, vyhrabávala žaludy nebo bukvice. Pasou se tedy na louce jako ovce. A s tím, jak přibývá ekochovů se do Česka začíná vracet i tento pohledný čuník.
Koně:
Holštýnský kůň - teplokrevník – všestranně využitelný kůň jak
do kočáru tak k jezdectví
dnes využíván pouze v jezdectví
Norický kůň - Norik - chladnokrevník- kůň pro práci s těžkými břemeny
vyhledání a překlad Roman Řezáč
korektura plemen do dnešních názvů Luděk Smejkal
foto : zleva- Roman Řezáč a Luděk Smejkal na Dnu otevřených podstávkových domů 30.5 2015 v Merbolticích.
......................................................................................................................
Počátky českého organizovaného chovatelství ve městě sahají na konec války. Po německém odsunu přicházejí noví občané Benešova a mezi nimi i také lidé z vnitrozemských spolků. Jejich touha vytvořit si své vlastní sdružení v pohraničí vyústila založením Spolku chovatelů drobného hospodářského zvířectva - pobočka Benešov nad Ploučnicí jež byla registrována pod Jednotou chovatelů drobného hospodářského zvířectva. Ustanovující schůze se konala 6. a 21. ledna v roce 1946 v hostinci Holubárna na Děčínské ulici.
Časopis Chovatel v únoru roku 1946 píše: „Nové spolky v pohraničí. Osidlování pohraničí se zúčastňují ve značné míře i naši chovatelé drobného hospodářského zvířectva. Bylo nám hlášeno utvoření nových spolků v České Kamenici, Benešově nad Ploučnicí, Děčíně, Jiříkově, Rumburku, Šluknově, Velkém Šenově a na dalších místech.“
Ještě téhož roku jednotliví členové založili chovy a 26. října 1946 uspořádali propagační výstavu zvířectva. K této příležitosti byl zhotoven Spolkový putovní pohár, jež náležel každému nejúspěšnějšímu vystavovateli králíka - jednotlivce našeho spolku jehož jméno s datem bylo na pohár vytepáno. Prvním úspěšným chovatelem byl př. Antonín Turnovský se zakrslým králíkem Hermelínem se ziskem 95-ti bodů.
Tato tradice se udržela až do konce 80.- tých let . Tento pohár spolu s putovním pohárem pro nejúspěšnější kolekce králíků se dochoval do dnešních dnů.
První výraznější větší akce nového spolku se konala 6.-7.září 1947, kdy byla uspořádána 1. všeobecná výstava drobného hospodářského zvířectva v areálu hotelu Na Slovanech a přilehlé spodní zámecké zahradě (dnes parkoviště)
Na této akci bylo k vidění na 176 kusů králíků, 24 voliér hrabavé drůbeže, 23 voliér holubů a i ukázkové expozice mývalů a nutrií. Celé akce se zúčastnilo 77 vystavovatelů ze širokého okolí.
Z uskutečněné první poválečné Okresní výstavy :
OKRESNÍ VÝSTAVA DROBNÉHO ZVÍŘECTVA 1949 4.- 6.července 1949 konaná v dolní zámecké zahradě v Benešově nad Ploučnicí ( dnes parkoviště) výstavní výbor : předseda : Turnovský Antonín, 1.místopředseda : řídící učitel Čepela, 2. místopředseda : Tomíšek Václav, jednatel : Škach Antonín, pokladník : Pokorný Jan, hospodáři : Rathauský Karel, Karel Jaroslav, Steiner Jan, tombola : Zika Josef , Antoň, informační a prodejní kancelář : 
Švandrlík, Josef, Pojer V., členové : Sukovatý Vlastimil, Škach Václav posuzovatelé : Peklo a Habada z Prahy, Soukup a Dražan z Nymburka Spolek Benešov tehdy měl 48 členů a 8 dorostenců. Výstava zahájena v sobotu 5,00 hodin, bylo zapotřebí pro velký rozsah zápůjčky klecí z Úštěku a České Kamenice. Vystavěno bylo v dolní zámecké zahradě 330 klecí, vystaveni byli králíci, holubi a drůbež. Dáno do tisku bylo 500 kusů katalogů výstavy a k propagaci akce 150 plakátů. Plakety pro oceněné chovatele byly zhotoveny u pana Stehlíka v Tůních 1 v Praze. Na výstavě soutěžilo 18 spolků, náš spolek soutěží s 1.0 Tč př. Švandrlíka, 1.0 FB př. Kříže , 1.0 Sž př. Sukovatého a Čm př. Turnovského. Spolkový putovní pohár získal př. Josef Švandrlík za 1.0 Tříslového černého se ziskem 96 bodů .Jedno ocenění získal Škach Antonín, 2 ceny Kříž František, 3 ceny Zika Josef, 4 ceny Švandrlík ml. 5 cen Steiner Jan, 6. cen Kmoch a obdivuhodných 7 ocenění Piroutek Soutěž spolků : 1. místo Benešov 377 bodů, 2. místo Česká Lípa 376 bodů a 3. místo Česká Kamenice 376 bodů . Výstavu navštívila delegace z MNV ve složení s. Rykr a Karel Bláha a předali našemu spolku cenu MNV za vzorné uspořádání Okresní výstavy a propagaci města Benešov nad Ploučnicí.
Během dalších let spolek působil v rámci Národní Fronty v roce 1957 byla naše pobočka registrována pod názvem Československý svaz chovatelů drobného hospodářského zvířectva, pobočka Benešov nad Ploučnicí a v roce 1970 se přejmenovala na Český svaz chovatelů drobného zvířectva, další změna názvu byla provedena v roce 1985 na Český svaz chovatelů, Základní organizace Benešov nad Ploučnicí, jež užíváme dodnes, kdy působíme již jako zájmové občanské sdružení s vlastní právní subjektivitou. Avšak od roku 2017 v souladu s novým občanským zákoníkem budeme přejmenovávat na Český svaz chovatelů, z.s, Základní organizace Benešov nad Ploučnicí.
Z činnosti spolku si pamětníci určitě vybaví nesčetné výstavy před budovou sokolovny a hotelu Na Slovanech, na zahradě před závodem BENAR 02,u požární nádrže /dnes koupaliště/, zámecké zahradě či v areálu chovatelů na Děčínské ulici vedle bývalého střediska OSP. Spolek též v minulosti pořádal chovatelské plesy a propagační přehlídky zvířat v rámci oslav Svátku Práce.Za tuto dlouhou dobu též organizace vystřídala řadu působišť, za zmínku stojí klubová místnost u pana Tomíčka v restauraci Na Táborském Vrchu, patronát nad zámeckou zahradou, stodola v areálu bývalé pily u pana Šlosara a louky u pivovarského rybníka kde byly pořádány aukční trhy zvířectva (dnes obojí sídliště) , stodola na Sokolském vrchu s přilehlým prostorem okolo bývalého kuželníku (před dnešní sokolovnou), parcela u bývalé cihelny, dlouholetý pronájem a kosení louky na Táborském vrchu (macharky ) a v poměrně nedávné době chovatelské výstaviště na Děčínské ulici, kde před výstavbou vlastního výstavního areálu měl náš spolek tento pozemek pronajat za účelem pěstování obilí pro svoje členy.
V současnosti sídlíme v zahradě u koupaliště v Bezručově ulici, u domu s byty pro seniory (dříve Mikovské jesle). Organizace sdružuje nadšence do drobnochovatelství, kterých v dnešních dobách není mnoho. Pořádáme přehlídky zvířat v rámci Benešovského Slunovratu a Svatováclavskou okresní výstavu a obesíláme svými zvířaty podobné akce v okolí. Od roku 2012 pořádáme l výstavy ušlechtilých morčat v benešovském kině a na zámku.
Putovní pohár z roku 1946
retrospektivní výstava k 65.výročí založení českého benešovského výstavnictví jež byla k vidění v Městském kině v listopadu 2012
Benešovští chovatelé na akci ,, Z,, při opravě koupaliště
Náš současný areál
